BMW postavilo z kombi E34 verzi na zemní plyn: 518g, 298 kusů, jen pro Německo

Ke konci výroby stála v německém ceníku E34 verze, na kterou se dnes narazí spíš v katalogu dílů než na silnici. Značila se 518g, dělala se výhradně jako kombi a uměla spalovat benzin i stlačený zemní plyn.

Ve svém archivu o ní BMW píše spolu s Compactem 316g jako o prvních sériově vyráběných autech na zemní plyn v Evropě. Je to tvrzení výrobce o sobě samém a archiv u něj neříká, čím se to prvenství měří – jestli datem uvedení, nebo tím, co se ještě počítá za sériovou výrobu.

Přeladěný čtyřválec místo nového motoru

Základ tvořil čtyřválec M43 o objemu 1 796 cm³, tedy tentýž, který od roku 1994 poháněl nejlevnější E34, tedy 518i. BMW ho podle stránky 518g ve svém archivu přeladilo na bivalentní provoz, tedy na dvě různá paliva v jednom motoru.

Na benzin dával 85 kW při 5 500 otáčkách za minutu, na plyn 74 kW při týchž otáčkách. Nejvyšší rychlost klesla ze 192 na 183 km/h. Oxidu uhličitého mělo podle BMW při jízdě na plyn ubýt až o 20 %; jak se to měřilo, stránka archivu neuvádí.

Tlaková láhev váží skoro metrák

Katalog dílů vede u 518g vedle běžné přípravy směsi tři skupiny navíc: tlakovou láhev s rozvodem, plynovou jednotku a plynové trubky.

Láhev má v katalogu jediné číslo: díl 13 83 1 183 446, jeden kus včetně držáku, hmotnost 91,9 kg. Shodně to uvádí i záznam téhož čísla v databázi RealOEM, podle kterého se díl dodával do roku 2012. BMW ji podle svého archivu uložilo do zavazadlového prostoru přímo za zadní sedadla.

K láhvi patří uzavírací ventil, plnicí hrdlo, adaptér plnicího ventilu, snímač a šest vysokotlakých trubek. Plynová jednotka má redukční ventil (13 82 1 436 137, 3 kg) a dávkovací jednotku (13 82 1 743 801).

Nejvíc o konstrukci prozradí poslední skupina. Plynové trubky jsou čtyři a katalog je rozlišuje popisem ZYL. 1 až ZYL. 4, tedy podle válců: ke každému válci vede vlastní trubka. Benzinová část zůstala celá, nádrž i vstřikovací ventily vede katalog dál.

Skoro metrák za zadními sedadly je u kombi znát. V zadní nápravě přitom katalog u 518g vypisuje jen běžnou pružinu a tlumič; skupina se samočinným vyrovnáváním zádi, kterou E34 Touring mít mohlo, v jeho seznamu není.

Deset tisíc marek navíc

Vůz stál 57 000 marek, tedy skoro o 10 000 víc než benzinové 518i Touring. Zákazníků se podle BMW našlo necelých tři sta. Anglická Wikipedie uvádí 298 kusů a dodává, že se prodávaly jen v Německu a jen s pětistupňovou ruční převodovkou.

Katalog to potvrzuje z druhé strany: u 518g nabízí jedinou kombinaci, levostranné řízení a ruční převodovku. Tentýž přeladěný motor pak podle Wikipedie jezdil v 3 Compactu 316g až do roku 2000.

V kterém roce výroba skončila

Tady se prameny rozcházejí. Archiv BMW datuje výrobu 518g od listopadu 1995 do června 1996. Wikipedie píše, že vůz vznikal jen v roce 1995. Katalog dílů nabízí u 518g na výběr roky 1995 i 1996, takže dva prameny ze tří sahají do roku 1996.

Sedí to i s koncem celé generace. Sedan se podle Wikipedie přestal vyrábět v prosinci 1995, kombi až v červnu 1996 – plynová verze tedy vznikala v době, kdy z E34 zbývalo na lince jen kombi. Údaje o výkonu se mezi archivem BMW a Wikipedií liší o jeden kilowatt na obě strany; je to zaokrouhlení z koňských sil, ne spor o motor.

Celkem se podle Wikipedie vyrobilo 1 333 412 E34. Z toho počtu je 298 plynových kombi.

Kdo dnes takový vůz shání, narazí na totéž co u jiných malosériových verzí: samotná láhev i všechny čtyři plynové trubky jsou v katalogu vedené jako nedodávané. Redukční ventil, dávkovací jednotka a uzavírací ventil v něm zatím škrtnuté nejsou.

Zdroje

• Stránka 518g Touring v archivu BMW Group Classic
• Heslo o generaci E34 na anglické Wikipedii
• Katalog dílů 518g, příprava směsi na bmwfans.info
• Záznam dílu 13 83 1 183 446 v databázi RealOEM

Podklady BMW a obou katalogů jsou v angličtině a němčině; údaje z nich jsou přeložené a přepsané, ne citované doslova.