Nejlevnější E34 měla čtyři válce a v roce 1994 vyměnila řemen za řetěz

Osmiválcová 540i, M5 s řadovým šestiválcem – na generaci E34 se dá vzpomínat podle drahých verzí. Úplně dole v nabídce ale stál obyčejný čtyřválec o objemu 1,8 litru a vozů s ním vzniklo přes padesát tisíc.

Čtyřválec v karoserii velkého sedanu

Anglická Wikipedie popisuje 518i jako základní model generace E34, který se prodával jen v Evropě a jen s pětistupňovou manuální převodovkou. Za celou dobu výroby ho vzniklo 53 248 kusů. Pro srovnání: nejrozšířenější 525i má na kontě 434 549 vozů.

Pod kapotou byl M40B18, řadový čtyřválec s jedním vačkovým hřídelem v hlavě. Dával 83 kW (113 koní) při 5 500 otáčkách a 165 N·m při 4 250 otáčkách; samostatné heslo o motoru M40 uvádí u téhož provedení 163 N·m. Tabulka výkonů pro sedan modelového roku 1994 uvádí nejvyšší rychlost 198 km/h; vedle toho stojí v téže tabulce ještě údaj 192 km/h označený hvězdičkou, ke které vysvětlivka chybí.

Rok uvedení, na kterém se zdroje neshodnou

BMW ve vlastním přehledu dějin páté řady píše, že 518i přišla v roce 1993 jako vstupní model se čtyřválcem. Wikipedie ji ale řadí mezi změny roku 1988 a v tabulce motorů má u M40B18 rozmezí 1989 až 1994.

Část rozdílu vysvětluje sama Wikipedie: novinky se u BMW dostávaly do výroby obvykle v září na následující modelový rok, takže „změny roku 1988“ znamenají modelový rok 1989. S rokem 1993 se to ani tak nesejde a BMW svůj údaj nijak neupřesňuje. Který z nich platí, se z obou zdrojů rozhodnout nedá.

V roce 1994 nahradil řemen řetěz

V roce 1994 dostala 518i jiný motor: M43B18. Na papíře je rozdíl nepatrný, 85 kW (115 koní) a 168 N·m při 3 900 otáčkách. Podstatné je, co se změnilo uvnitř.

Wikipedie u M43 vyjmenovává proti M40 snímač polohy vačkového hřídele, snímač klepání, vahadla ventilů s kladkou tam, kde M40 kladku nemá, a hlavně rozvodový řetěz místo řemene. K tomu přibylo sací potrubí se dvěma délkami, které BMW označuje zkratkou DISA a jehož úkolem je rozšířit rozsah otáček, ve kterém motor dobře táhne.

Proč je rozvod u téhle verze první otázka

Britský časopis Classics World řadí ve svém průvodci koupí E34 právě řemenové motory mezi slabá místa. U jednovačkových M40 a M20 doporučuje neřídit se oficiálním intervalem výměny od BMW a měnit řemen nejpozději po 25 000 mílích, tedy zhruba po 40 000 km, nebo po čtyřech letech. Je to doporučení redakce toho časopisu, ne údaj z dílenské dokumentace – závazný interval i utahovací momenty se musí vzít z ní.

Ještě jedna položka odlišovala vstupní verze od zbytku nabídky. Podle téhož průvodce byl ABS ve standardu u všech E34 kromě 518i a 520i. U konkrétního vozu se tedy vyplatí ověřit, jestli ho vůbec má.

O možnostech dovybavení rozhoduje kabeláž

U levné verze se dřív nebo později přijde na otázku, co do ní jde dodělat. Wikipedie u E34 upozorňuje, že druh kabeláže se často odvíjel od objemu motoru a roku výroby a že se vozy dělí na dva typy, „high“ a „low“. Na tom pak závisí, kolik výbavy se dá dodatečně zprovoznit i jak se dá přečíst původní konfigurace vozu.

Ke konkrétním modelům to Wikipedie nepřiřazuje, takže z označení 518i se druh kabeláže vyčíst nedá. Pozná se až na voze.

518g: 298 kusů na zemní plyn

Nejvzácnější odnož čtyřválcové E34 se jmenovala 518g a jezdila na zemní plyn i na benzin. Wikipedie píše, že vycházela z kombi 518i, prodávala se jen v Německu a jen s pětistupňovým manuálem. Motorem byl přeladěný M43, který na plyn dával 73 kW a na benzin 84 kW. Vyráběla se jediný rok 1995 a vzniklo jí 298 kusů.

Vedle toho postavilo BMW aspoň jeden prototyp 518iev s elektrickým pohonem, olověnými akumulátory, čtyřválcovým benzinovým motorem a plynule měnitelným převodem. Uspořádání odpovídá tomu, co jiné automobilky o několik let později prodávaly jako první sériové hybridy. U tvrzení, že vůz zkoušela německá pošta, si Wikipedie sama poznamenává, že k němu chybí zdroj.

Co si z toho odnést při koupi

Vstupní E34 nebyla vzácná: 53 248 kusů je zhruba dvojnásobek toho, co se vyrobilo osmiválcových 540i (26 485). Vzácné je dnes vědět, kterou z jejích dvou podob má konkrétní vůz. Rozhoduje označení motoru, ne rok v technickém průkazu: přechod na M43 padl doprostřed výroby a u BMW se takové změny obvykle dělaly v září. Podle nás je to první věc, kterou má smysl u nabízeného kusu zjistit.

Zdroje

• BMW 5 Series (E34) – anglická Wikipedie
• BMW M40 – anglická Wikipedie
• BMW M43 – anglická Wikipedie
• Five Times Around. History of the BMW 5 Series (BMW Group PressClub)
• BMW 5 Series (E34) buyer's guide (Classics World)

Anglické podklady jsme přeložili a přeformulovali, čísla jsme ověřovali proti nim.