Samočinné vyrovnávání zádi u E34 Touring jede na oleji posilovače řízení

Kombi generace E34 se poprvé ukázalo na frankfurtském autosalonu v roce 1992 a podle firemního ohlédnutí BMW za historií pětky mělo samočinné vyrovnávání zadní nápravy hned od začátku. Elektronika v něm žádná není. Je to hydraulika, která si bere tlak z téhož čerpadla jako posilovač řízení, a kdy má zvedat, jí říká páka přišroubovaná k zadnímu stabilizátoru.

Jedna nádržka, dvě čerpadla

Školicí sešit Level Control Systems ze série ST056 (PDF) popisuje soustavu jako celou hydraulickou. Pohání ji tandemové čerpadlo: v jednom tělese sedí dvě čerpadla se společným hřídelem, každé se svým přívodem oleje, jedno pro posilovač a druhé pro vyrovnávání zádi. Nádržka je ale jediná a slouží oběma soustavám.

V popisu dílu si sešit protiřečí a stojí za to o tom vědět. Kapitola o tandemovém čerpadle přiřazuje posilovači lamelové čerpadlo a vyrovnávání zádi radiální. Úvodní přehled na třetí straně téhož sešitu ale označuje za radiální čerpadlo posilovače. Rozhodnout to z textu nejde, takže tady typ čerpadla neuvádíme.

Kapalina je proto stejná jako do posilovače, tedy Pentosin CHF 7.1 nebo CHF 115. Sešit u toho říká dvě věci. Typ kapaliny je vyznačený na víku nádržky a s jiným typem se míchat nesmí. A doplňovat se má jen na voze ve výchozím stavu: naložený vůz má olej vytlačený ve vzpěrách, hladina v nádržce vypadá nízko, a kdo v té chvíli dolije, tomu to potom přeteče.

V nádržce je jazýčkový spínač hladiny. Když hladina klesne a kontakt sepne, jde signál do modulu check control a na přístrojové desce se objeví hlášení. Protože je nádržka společná, ubere netěsnost vyrovnávání zádi olej i posilovači.

Ventil, který visí na stabilizátoru

Řízení je mechanické. Na zadní nápravě sedí otočný ventil se třemi polohami – zvedat, držet, spouštět. Jeho páka je připevněná k zadnímu stabilizátoru a tím měří zatížení vozu. Když se do kufru něco naloží, záď klesne, stabilizátor se zkroutí a páka přestaví ventil do polohy „zvedat“.

Se spuštěným motorem pak olej teče od čerpadla do spodní části zadních vzpěr, karoserie se zvedne a páka se vrátí do střední polohy. V ní olej ventil obchází a vrací se zpátky do nádržky. Čerpadlo pohání motor, takže se záď u stojícího vozu nesrovná; k tomu musí naskočit.

Regulátor tlaku na ventilu drží maximum na 130 bar. Nejmenší tlak v soustavě je 30 bar a udržuje se trvale. Než se do soustavy sáhne, musí se odtlakovat – k tomu je na ventilu vypouštěcí šroub a sešit ho pro ten účel výslovně jmenuje. Povolený spoj pod tlakem 130 bar je způsob, jak si vystříknout olej do obličeje.

Koule s dusíkem a modul LAD

Ke každé zadní vzpěře patří tlakový zásobník, lidově koule. Uvnitř je membrána a za ní dusík. Při pohybu dolů koule pojme olej vytlačený ze vzpěry, dusík se přitom stlačí, a při pohybu nahoru ho vytlačí zpátky.

Ve vzpěře je navíc modul LAD, který sešit rozepisuje jako load dependent, tedy závislý na zatížení. Je to ventil, který řídí průtok oleje mezi vzpěrou a koulí. Jeho píst se přestavuje podle tlaku od čerpadla a tím napíná vnitřní pružinu ventilu. Při nízkém tlaku klade průtoku malý odpor a tlumení je měkké, při vysokém je odpor velký a tlumení tvrdé. Naložený vůz má proto tvrdší tlumení než prázdný, aniž by do toho kdokoli sahal.

Spínač odklonu hlídá přetížení

Sedmičky E32 a kombi E34 mají navíc spínač odklonu zadních kol. Sedí na pravém nosníku zadní nápravy a táhlem je spojený s vlečeným ramenem. Když záporný odklon zadního kola dosáhne 3,5 stupně, pošle signál do modulu check control a řidič dostane hlášení. Osmiminutové zpoždění brání tomu, aby hlášení naskakovalo v zatáčkách. Sedmička E38 tenhle spínač nemá, protože má jinak řešenou zadní nápravu.

Co se z toho pozná a co ne

Soustava umí sama vydat dvě hlášení: nízkou hladinu v nádržce a překročený záporný odklon vzadu. Obojí míří na check control a obojí popisuje stav vozu, ne vadný díl.

Jak od sebe odlišit vyčerpanou kouli, netěsnou vzpěru a slabé čerpadlo, sešit neuvádí. Nejsou v něm ani kontrolní hodnoty světlé výšky pro E34, ani postup odvzdušnění, ani utahovací momenty a čísla dílů. Je to školicí materiál, ne dílenský návod: vysvětluje princip, ne opravu. Kdo do soustavy sáhne, musí si postup vzít z dílenské dokumentace k vozu. Z veřejně dostupných pramenů ho sestavit nejde, a proto ho tady neuvádíme ani my.

Náhrada, kterou jde doložit, je tovární

Prameny se u rozsahu výbavy rozcházejí a stojí za to říct čím. Firemní ohlédnutí BMW píše, že kombi mělo vyrovnávání zádi od začátku. Školicí sešit jmenuje u E34 Touring modely 525i a 530i. Anglická Wikipedie k modelovému roku 1994 uvádí, že kombi pro americký trh už vyrovnávání zádi v základní výbavě nemělo. Praktický závěr je jediný: u konkrétního kusu se to musí ověřit pod vozem, ne z tabulky.

Doložit se tak dá jedna náhrada, a je tovární – uspořádání bez vyrovnávání zádi, které tentýž vůz na některých trzích dostal. U nástupce, kombi E39, uvádí týž sešit vzduchové odpružení EHC, poprvé v modelovém roce 1999. Je to úplně jiná soustava a žádnou pozdější pětku s hydraulikou už sešit nejmenuje; co měla kombi E39 z let 1997 a 1998, z něj vyčíst nejde. Přestavby na běžné pružiny a tlumiče se po dílnách dělají, ale doložit je veřejným pramenem, který by obstál – katalogem výrobce tlumičů nebo dokumentací k přestavbové sadě –, se nám nepodařilo, takže je tu nepopisujeme.

Zdroje

• BMW Service Training ST056 Chassis Dynamics, sešit Level Control Systems (PDF)
• Five Times Around. History of the BMW 5 Series (BMW Group PressClub)
• BMW 5 Series (E34) – anglická Wikipedie

Anglické podklady jsme přeložili a přeformulovali, doslovné citace v textu nejsou.