Přeskočit na obsah
Obor starší BMW
List Článek
Datum 31. 7. 2026

BMW Motory a převodovky 4 min čtení

Dvanáctiválec M70 měl dvě řídicí jednotky, dvě čerpadla a plyn bez lanka

Když BMW v roce 1987 postavilo svůj první dvanáctiválec, dalo každé řadě válců vlastní řídicí jednotku, vlastní palivové čerpadlo, vlastní měřič vzduchu i vlastní škrticí klapku. Zdvojení jde tak daleko, že jedna polovina motoru umí odejít do nouzového režimu nezávisle na druhé.

Dvanáctiválec BMW M70 v motorovém prostoru kupé řady E31
Motor M70 v kupé řady E31. Foto: Alexander Migl, Wikimedia Commons (CC BY-SA 4.0)

Dvanáctiválec M70 byl první dvanáctiválec v historii značky a podle anglické Wikipedie také první poválečný dvanáctiválec v německém osobním autě. Mercedes svůj M120 postavil o čtyři roky později, Volkswagen dvanáctiválec W12 o čtrnáct. Verze M70B50 se vyráběla v letech 1987 až 1994 a jezdila ve dvou řadách: v sedmičce řady E32 jako 750i a 750iL a v kupé řady E31 jako 850i a 850Ci.

Geometrie dvou dvaapůllitrů pod úhlem šedesáti stupňů

Rozměry motoru vycházejí z řadového šestiválce M20. Vrtání 84 mm, zdvih 75 mm, rozteč válců 91 mm – stejná čísla jako u dvaapůllitrového M20B25. Řady válců svírají 60 stupňů, celkový objem je 4 988 cm³ a kompresní poměr 8,8:1. BMW ve své tiskové zprávě k pětadvaceti letům dvanáctiválců píše totéž jinými slovy: hlavní rozměry prý odpovídají dvaapůllitru z 325i včetně vrtání 84 mm.

Blok i hlavy jsou z hliníkové slitiny s křemíkem, který má snižovat opotřebení. Ventily jsou dva na válec, ovládá je jedna vačka nad hlavou pro každou řadu a pohání ji řetěz, ne řemen. Vůle se nenastavuje, o to se starají hydraulická zdvihátka. Klikový hřídel je kovaný, sedmkrát uložený a má dvanáct protizávaží; na každém ojničním čepu visí dvě ojnice a čepy jsou proti sobě přesazené o 120 stupňů. Hotový motor váží 240 kg a BMW tu hmotnost dodnes označuje za měřítko své doby.

Výkon je 220 kW při 5 200 otáčkách, točivý moment 450 N·m při 4 100 otáčkách, omezovač sedí na 6 000. BMW ve svých textech mluví o 300 koních. Není to rozpor: 220 kW je po přepočtu 299 metrických koňských sil.

Zdvojené je skoro všechno

Nejnápadnější rys motoru není objem, ale to, kolikrát se v něm věci opakují. Každá řada válců má vlastní řídicí jednotku, která obstarává vstřikování a zapalování jen pro svých šest válců. Zdvojené je i palivové čerpadlo, palivová lišta, rozdělovač, měřič hmotnosti vzduchu, snímač otáček klikového hřídele, snímač teploty chladicí kapaliny a škrticí klapka. Německá Wikipedie k tomu přidává dvě samostatné výfukové větve, každou s vlastním katalyzátorem a vlastní regulací lambda.

Že bude motor takhle postavený, se vědělo dopředu. BMW ve zmíněné tiskové zprávě cituje časopis, který už v září 1986 psal o uspořádání po vzoru leteckých motorů, o dvou lambda sondách a o tom, že by vůz jel přes 200 km/h i na polovinu válců. Poslední věta je ovšem dobová spekulace časopisu, ne údaj výrobce.

U některých kusů se zdvojení dostalo až k alternátoru. Anglická Wikipedie uvádí, že vozy jako 750iL Highline mají alternátory dva; ten druhý je menší, dobíjí přídavnou baterii a napájí výbavu vzadu – telefon, fax, chladicí box na víno, samostatnou klimatizaci a elektricky ovládané clony.

Kterou Motronic měl, se zdroje neshodnou

Tady si prameny protiřečí a rozhodnout to nejde. Anglická Wikipedie píše o dvou jednotkách Motronic 1.3. Německá uvádí Bosch Motronic 1.2 u časných vozů E32 a Motronic 1.7 u E31 a pozdních E32. BMW ve vlastní tiskové zprávě žádnou verzi nejmenuje: mluví jen o dvou zcela oddělených elektronických systémech, po jednom na každou řadu válců, a vyzdvihuje jejich propojení s řízením převodovky a se systémy ASC a MSR. Kdo motor otevírá, musí se řídit tím, co je napsané na jednotce, ne tím, co stojí v tabulce.

Plyn bez lanka

Proti šestiválci M20, ze kterého motor rozměrově vychází, chybí M70 lanko plynu. Obě škrticí klapky ovládá elektrika. Podle německé Wikipedie je synchronizuje řídicí jednotka EML, tedy elektronická regulace výkonu motoru: otevírá a zavírá klapky podle polohy pedálu a zároveň dohlíží na obě jednotky vstřikování i na elektronické asistenty.

Jestli šlo o úplně první elektronický plyn u značky, netvrdí žádný z dostupných zdrojů. Anglická Wikipedie u kupé 850i jen píše, že bylo jedním z prvních aut vůbec, která elektronicky ovládanou klapku dostala.

Než z toho byl motor, uplynulo patnáct let

O dvanáctiválci se v Mnichově uvažovalo dávno předtím. Podle firemní tiskové zprávy padlo už na začátku roku 1972 rozhodnutí prozkoumat projekt M33 – dvě řady po šesti válcích pod 60 stupni. Do roku 1974 byl hotový pětilitrový motor se vstřikováním a výkonem 300 koní. Vážil ale 315 kg, a to bylo moc.

Druhý pokus dostal označení M66 a vyšel z novějšího a menšího šestiválce. Vznikly dvě velikosti, 3,6 a 4,5 litru; ta větší dala v roce 1977 na brzdě 275 koní a byla o 40 kg lehčí než M33. Skončil taky: podle BMW se v době, kdy houstla situace na světových trzích s energiemi, dvanáctiválcový sedan uvádět nedal.

V listopadu 1982 se vývojáři k tématu vrátili a tentokrát se rozhodli nespojovat dva hotové šestiválce, ale navrhnout motor od začátku. Kreslit se začalo prvního prosince a na začátku října 1983 běžel první kus na brzdě. Technická data BMW zveřejnilo v únoru 1987, premiéru měl vůz o měsíc později v Ženevě.

Kam se dostal a kam ne

V sedmičce E32 se motor pároval hlavně s automatem ZF 4HP24. V kupé E31 byl k mání i s ručně řazenou převodovkou Getrag 560G. Alpina z něj v roce 1988 postavila vůz B12. Když v červenci 1994 první 750i skončilo, mělo podle BMW za sebou zhruba 50 000 prodaných vozů a dvanáctiválec měla skoro každá šestá sedmička té generace.

Z M70 vyrostl motor S70B56 pro kupé 850CSi: 5 576 cm³ a 280 kW, vyrobeno 1 510 kusů, což je podle anglické Wikipedie nejmenší série motoru, jaký kdy BMW dalo do svého auta. Naopak dvanáctiválec S70/2McLarenu F1 je podle anglické Wikipedie spřízněný jen málo: sdílí uspořádání válců, rozteč a základní konstrukční princip, jinak jde o jiný motor se čtyřmi ventily na válec, dvěma vačkami v hlavě a proměnným časováním.

Do pětkové řady E34 se dvanáctiválec nikdy nedostal. Největší objem, jaký se do téhle řady vešel, má osmiválec M60 v 530i a 540i, a ten přišel až v roce 1992, tedy pět let po dvanáctiválci. Nástupcem M70 se stal M73.

Pro dnešního majitele má zdvojení jeden praktický důsledek: skoro každou poruchu je nejdřív potřeba přiřadit k jedné z polovin motoru. To, že jedna banka umí jet dál, když druhá odejde do nouzového režimu, je v popisu konstrukce přednost. Při hledání závady je to podle nás spíš past, protože vůz pořád jede.

Zdroje

Anglické a německé podklady jsou přeložené a přepsané vlastními slovy.

Dál k tématu

  1. BMW Motory a převodovky

    Viskózní ventilátor v osmiválcové E39 se řídí teplotou chladiče, ne motoru

    Chladicí soustava osmiválců M62 pracuje nad bodem varu a drží se pohromadě přetlakem. Když v ní vznikne malá netěsnost, začne se motor přehřívat, aniž by kapalo na zem. Ručička…

  2. E34 Motory a převodovky

    Naftový šestiválec M51: vířivá komora, kompresní poměr 22:1 a řízení DDE 2.1

    Naftový M51 se vyráběl ve Steyru od července 1991 do února 2000 a v řadě E34 pohání 525td a 525tds. Má litinový blok, jeden řetězem poháněný vačkový hřídel, dva ventily na válec a…

  3. BMW Motory a převodovky

    Nouzový režim automatu nebývá konec převodovky, ale spínač nebo slabá baterie

    Hlášení o poruše programu převodovky vypadá na drahou opravu, jenže mechanika automatů ZF z devadesátých let bývá v pořádku. Nejčastěji za tím stojí zanesený spínač polohy voliče…