Otevřená M5 z řady E34 vznikla pro autosalon v Ženevě 1990 jen v jednom kusu

Druhá generace M5 měla ve výrobě jen dvě karoserie: sedan a od roku 1992 kombi. Třetí existovala taky, jenže v jediném kusu. BMW M ji 12. března 2026 zařadilo do vlastního přehledu čtrnácti prototypů, které nikdy nešly do výroby, a napsalo k ní zadání i časový plán. Otevřená E34 tak přestala být fotkou ze sklepa BMW a stala se doloženou epizodou.

Zakázka z podzimu 1989 a půl roku času

Podle článku BMW M o prototypech uvažovala firma kvůli oblibě M5 o tom, že na ženevském autosalonu 1990 ukáže její kabrio. M GmbH, dceřiná společnost BMW pro vozy M, dostala na podzim 1989 zakázku postavit vůz pro tu prezentaci a za šest měsíců ho měla hotový. Šestiválec zůstal ten ze sedanu: S38 v prvním provedení s 232 kW (315 k), nejvyšší rychlost 250 km/h, pneumatiky 235/45 ZR 17. Že M5 z téhle řady měla během výroby dva různé motory S38, web už popsal; prototyp vznikl před faceliftem, takže silnější 3,8 litr do něj přijít nemohl.

Karoserie se od sedanu lišila víc, než je na první pohled vidět. Vůz byl čtyřmístný a měl jen dvoje dveře, ty ale delší než u sedanu, aby se dalo nastupovat dozadu. Kufr byl delší než u sériového vozu, protože pod jeho víkem musela zmizet složená střecha. Plátěnou střechu skládala hydraulika. Tak to stojí ve starším textu BMW M o M5 z roku 1988 a totéž opakuje letošní přehled prototypů, který k tomu dodává, že delší záď dala vozu podle BMW „další eleganci“.

Anglická Wikipedie k tomu přidává tři údaje, které BMW nemá, a jeden, který se s ním rozchází. Prototyp měl podle ní strměji položené čelní sklo než sedan, pod prahy dostal ocelové výztuhy proti kroucení karoserie a vážil zhruba o 100 kg víc než sedan. Střechu ale Wikipedie popisuje jako elektricky skládanou, kdežto BMW M píše o hydraulickém pohonu. Elektrickou střechu a sklo opírá Wikipedie o zprávu Carscoops z roku 2009, výztuhy, hmotnost a finanční důvody o soupis otázek a odpovědí na webu BMW M Registry. Hydraulický pohon je slovo výrobce a stojí ve dvou jeho textech, takže u střechy platí spíš ono.

Tři verze toho, proč vůz nevyjel

Samo BMW M je stručné: „ze strategických důvodů“ padlo rozhodnutí sériovou výrobu nespouštět a otevřený čtyřmístný vůz zůstal jediným exemplářem. Nic víc výrobce neuvádí, ani datum toho rozhodnutí.

Wikipedie píše o finančních důvodech a opírá se o BMW M Registry.

Třetí verze je nejpodrobnější a zároveň nejhůř doložená. BMWBlog napsal 23. února 2026, že vůz byl připravený k výrobě, měl stanovenou cenu 50 000 liber, BMW mělo zamluvený stánek v Ženevě a projekt zastavilo týden před zahájením výstavy; důvodem měla být obava, že by otevřená M5 ubírala zákazníky výnosnému kabriu řady 3 (E30). Server tvrdí, že to BMW „oficiálně potvrdilo“, ale neuvádí, kde a komu. V textu BMW M z 12. března ani ve starším textu o M5 žádná cena, stánek ani řada 3 nestojí. Stejný motiv se přitom objevil už v říjnu 2009, kdy Carscoops přebíral zprávu od BMWBlogu a Bimmertoday. Tam ještě stálo, že vůz měl jet do Ženevy 1989, což s podzimní zakázkou z roku 1989 nejde dohromady.

BMWBlog navíc v únoru 2026 připsal prototypu motor 3,8 litru s 340 k a šestistupňovou převodovku. Ten motor přišel podle BMW M až s faceliftem v roce 1992 a šestistupňová převodovka až v roce 1994, takže ve voze postaveném na jaře 1990 být nemohly; BMW uvádí 315 k, tedy první provedení. Road & Track zprávu BMWBlogu 24. února převzal, ale s výhradou „the report claims“ a s poznámkou, že jeho vlastní redaktor Mike Duff vůz viděl v roce 2009 v jednom ze sklepů BMW.

Dvacet let pod plachtou

Novinářům BMW vůz ukázalo až na podzim 2009 na akci k pětadvaceti letům M5; do té doby kolovaly po síti jen neoficiální fotky, píše Carscoops. Wikipedie tuhle zprávu cituje jako doklad, že vůz existuje.

Kolik kabrií by se prodalo, nikdo neví, ale sedan a kombi dávají měřítko. BMW M uvádí 11 989 vyrobených M5 řady E34, z toho 891 kombi; Wikipedie počítá 12 254 kusů a rozdíl 265 vozů ani jeden zdroj nevysvětluje. Kombi M5 vzniklo jen jako levostranné a jen od faceliftu, takže dva roky po ženevském termínu kabria BMW jinou karoserii M5 do výroby pustilo.

Druhý E34 z téže dílny měl vysokou střechu

Kabrio není jediná E34 v přehledu BMW M. O tři roky později, v roce 1993, postavila M GmbH s nově založeným týmem BMW Individual kombi 530iX Enduro: střechu zvedla o 13 cm a dala do ní dvojité střešní okno, na přední hranu střechy přidala spoiler s hledacími světlomety a pod podlahu ocelové pláty. Vůz měl pohon všech kol a vzduchové odpružení, kterým šla světlá výška měnit oběma směry; BMW píše, že vzduchové odpružení tu použilo poprvé. Třílitrový šestiválec dával 181 kW (246 k) a 316 N·m. Sériově měla pohon všech kol z celé řady jen 525iX, sériová 530iX nikdy neexistovala; Enduro tak spojilo pohon z jednoho vozu s motorem z druhého.

Od dvou prototypů, o kterých web psal dřív, i od Endura se kabrio liší tím, že nemělo ověřit techniku. Šestnáctiválec v E32 zkoušel motor, hybridní 518i pohon a Enduro podvozek. Otevřená M5 byla hotový výrobek, kterému chybělo jen rozhodnutí. Že to rozhodnutí padlo záporně, je jediná věc, na které se všechny prameny shodnou.

Zdroje

• BMW M: Exceptional One-Offs from BMW M – Part 1: Prototypes (12. března 2026)
• BMW M: The 1988 BMW M5 E34 (22. května 2024)
• Wikipedia: BMW M5, oddíl E34 M5
• BMWBlog: BMW Finally Confirms It Built – and Killed – an M5 Convertible Decades Ago (23. února 2026)
• Road & Track: The E34-Gen BMW M5 Convertible Was Just Days from Reality (24. února 2026)
• Carscoops: BMW M5 E34 Convertible Revealed After 20 Years (30. října 2009)

Podklady jsou anglicky a text je přeložený a přeformulovaný, ne opsaný; citace v uvozovkách jsou přeložené.