Zadní náprava E39 vlečené rameno nemá. Čtyři ramena vedou do hliníkového nosníku

Klepe to vzadu, tak vyměň pouzdro vlečeného ramene. U E39 tahle rada nejde použít. Vlečené rameno tam není.

Páté rameno zmizelo se sedmičkou E38

Školicí sešit BMW Suspension Systems ze série Undercar Technology (PDF) třídí zadní nápravy BMW do rodin a té, kterou má E39, říká integrální. Poprvé se objevila na E31 a BMW u ní zdůrazňuje elastokinematiku: každé kolo se vychyluje samo za sebe a síly z jedné strany se přes nosník nepřenášejí na druhé kolo.

E31 měla ramen pět. To páté bylo vlečené a u E38 a E39 ho BMW vypustilo. Zbyla čtyři ramena a s nimi jedna věta, kterou stojí za to číst pozorně: veškeré uchycení nápravy vede do nosníku, ne do karoserie. Anglická Wikipedie tutéž konstrukci popisuje jako čtyřprvkovou a pod jménem Z-link; jako hlavní přínos u ní uvádí, že drží sbíhavost, když kolo propružuje.

Nosník je hliníkový a nese úplně všechno

U E38 sešit uvádí ocelový nosník zadní nápravy, u E39 hliníkový, a to u sedanu i u kombi. Wikipedie k tomu dodává pohled ze strany výsledku: E39 byla první pětka, která hliník použila na všechny hlavní díly přední nápravy a vůbec poprvé i vzadu.

Kombi má proti sedanu rozdíl, který se hodí znát dřív, než někdo začne hledat zdroj rány zezadu. Pružina a tlumič jsou u něj oddělené: pružina sedí mezi miskou na nosiči kola a spodní stranou zadní podlahy, tlumič vede šikmo od spodního příčného ramene k nosníku nápravy. BMW to zdůvodňuje širokým rovným nákladovým prostorem. Protože tlumič takhle tlačí přímo do nosníku, dostalo kombi vlastní hydraulická uložení nosníku. Sešit u nich rovnou upozorňuje, že na výměnu je potřeba zvláštní nářadí.

Co se má prohlédnout dřív, než se sáhne na geometrii

Druhý sešit téže série, Wheel Alignment Procedures (PDF), začíná seznamem, který se má projít u každého vozu bez ohledu na stáří a na kilometry. Zadní nápravy se z něj týkají čtyři body:

• Pneumatiky a kola. Obrazec sjetí ukáže na podvozek dřív než cokoli jiného. Ověřuje se i rozměr, typ a tlak; poškozený ráfek je stopa po nárazu.
• Ložiska kol. Nadměrná vůle je bezpečnostní věc a zároveň znehodnotí celé měření.
• Tlumiče a světlá výška. Hledá se únik oleje a poškození, výška vozu se změří.
• Nosník nápravy. Hledá se ohnutý nebo zkroucený nosník a známky toho, že se posunul. BMW jmenuje jeden konkrétní příznak: čisté plochy u upevňovacích šroubů. Kde nosník proti karoserii pracoval, otře se špína a zůstane světlá stopa.

K tomu patří zkušební jízda před seřízením i po něm a poznamenaná poloha volantu. Sešit to zdůvodňuje prakticky: bez toho se vůz vrací do dílny podruhé.

Světlá výška se čte z tabulky, ne od oka

U E39 se před měřením musí zjistit, jaký podvozek vůz vlastně má. Ve výrobě byly čtyři varianty: sériová, snížená sportovní, paket M a provedení pro špatné cesty, které bylo určené pro východní Evropu a do Spojených států se nedodávalo. Poznají se podle značky na přední vzpěře, kterou přiřadí tabulka v opravárenské dokumentaci.

Rozdíl mezi nimi není kosmetický. Ukázková tabulka přední světlé výšky E39 v sešitu uvádí u sériového podvozku a patnáctipalcových kol 579 mm, u šestnáctipalcových 592 mm a u sedmnáctipalcových 607 mm, vždy s tolerancí 10 mm. Snížený sportovní podvozek má u patnáctipalcových kol 559 mm, tedy o 20 mm míň. Kdo si splete sloupec, změří sportovní vůz jako propadlý. Přední hodnoty jsou ve skupině 31 opravárenské dokumentace, zadní ve skupině 33; sešit otiskuje jen ukázku té přední.

Vzadu se seřizuje, na rozdíl od E34

Tady je největší rozdíl proti předchůdci. Zadní nápravu E34 nejde seřídit běžným postupem; sbíhavost se u ní a u dalších vozů s vlečenými rameny mění výstřednými pouzdry a sešit o geometrii k nim přidává výslovné varování, že nejsou náhradou za poškozené díly. Integrální náprava to má jinak: sbíhavost i odklon zadních kol se u ní seřizují výstředníky a stačí na ně běžné klíče. Jediná výjimka v celé rodině je X5, kde je kvůli stísněnému místu potřeba zvláštní klíč.

Sešit k tomu zavádí veličinu, která se hodí znát, když protokol z geometrie nesedí. Odchylka geometrické osy, jinak úhel jízdy, je úhel mezi podélnou osou vozu a přímkou, která půlí sbíhavost zadních kol. Optimum je nula stupňů. Z té definice plyne, že natočenou zadní nápravu vpředu nevyrovnáte: přední kola pak jen dorovnávají směr, kterým záď vůz tlačí.

Kam školicí sešity nesahají

Oba materiály jsou školicí, ne dílenské. Vysvětlují, jak je náprava postavená a co se na ní má prohlédnout, ale utahovací momenty, čísla dílů ani postup výměny uložení v nich nejsou. U seřizování i u zvláštního nářadí odkazují na opravárenskou dokumentaci a kdo bude nosník odšroubovávat, musí si momenty vzít odtamtud. Odhadnout se nedají.

Zdroje

• BMW Service Training ST503 Undercar Technology, sešit BMW Suspension Systems (PDF)
• BMW Service Training ST503 Undercar Technology, sešit Wheel Alignment Procedures (PDF)
• BMW 5 Series (E39) – anglická Wikipedie

Anglické podklady jsme přeložili a přeformulovali, doslovné citace v textu nejsou.