Naftová šestka M21 vznikla z benzinového M20 a poháněla BMW 524td až do roku 1991

Když se řekne naftové BMW, většina lidí si vybaví pozdější řadové šestiválce. Prvním z nich byl ale motor M21, který značka poslala do světa už v roce 1983. Nevznikl na čistém stole: vyšel z benzinové dvacítky M20 a řadě 5 dal první diesel vůbec.

Z benzinové dvacítky naftová čtyřiadvacítka

Základ dal blok benzinového šestiválce M20, který BMW vyvíjelo od roku 1975. Provedení s vrtáním 80 mm mělo dost pevnosti i na naftu, kde jsou tlaky ve válcích mnohem vyšší. Blok se proto odléval z litiny s vyšším podílem chromu, dostal kovanou klikovou hřídel se zdvihem 81 mm a zdvihový objem tím narostl na 2 443 cm³. K tomu silnější ojnice, písty se spalovacím prostorem pro naftu, výkonnější olejové čerpadlo a větší olejová vana.

Hlava válců spoléhá na nepřímý vstřik do vířivé komory: nafta se nevstřikuje přímo nad píst, ale do malé komůrky nad válcem, odkud se hoření přenese dál. Přímý vstřik byl tehdy pro osobní vůz moc hlučný a hrubý, kdežto vířivá komora běží měkčeji. Týž princip si podržel i pozdější M51. Aby motor nerachotil, dostal tlustý litý kryt ventilů, který tlumí zvuk rozvodů i vznětu, a pružné uložení. Přeplňovalo ho turbodmychadlo Garrett, a to bez mezichladiče.

Proč se BMW pustilo do nafty

Rozhodnutí padlo po ropné krizi roku 1974, kdy všem výrobcům došlo, že úsporný vůz bude potřeba. Vedoucí vývoje motorů Karlheinz Lange se na tehdejší naftové vozy konkurence díval spatra a chtěl motor, který bude zároveň hospodárný a kultivovaný. Výrobu dostal do vínku rakouský Steyr: společný podnik se Steyr-Daimler-Puch vznikl v prosinci 1978, v únoru 1982 převzalo otěže samo BMW a úplně první motory z té továrny byly ještě benzinové šestiválce.

V prvním provedení dával M21 výkon 85 kW (115 PS) a točivý moment kolem 210 N·m při 2 400 otáčkách, což bylo při stejných otáčkách víc než u benzinového 3,5litrového šestiválce. Premiéru měl motor na autosalonu IAA v roce 1983, a to ve voze E28 524td. Ten se stal nejrychlejším sériovým naftovým automobilem na světě. Wikipedie u něj uvádí nejvyšší rychlost 180 km/h a zrychlení na 100 km/h za 12,9 s; dobový rozbor na webu BMWBLOG je o něco příznivější, kolem 11 s a 185 km/h. Spotřeba vycházela kolem 7,1 l na 100 km. Od roku 1985 přibyla verze bez turba s 63 kW (86 PS), oblíbená v zemích s vysokou daní z motoru.

Ford, Lincoln a nevyužitá zakázka

O motor byl zájem i za oceánem. Ford chtěl od BMW odebrat až 190 000 naftových šestiválců a dát je do svých vozů. Americký trh s naftou se ale na začátku 80. let propadl, takže motor nakonec skončil jen v malém počtu Lincolnů Mark VII, a to na dva modelové roky. Pro tak velký a těžký vůz byl dvaapůllitr stejně na hranici svých sil.

DDE a příchod do E34

Zlom přišel v roce 1987, kdy mechanicky řízené vstřikovací čerpadlo nahradilo elektronicky řízené od Bosche. BMW pro tuhle regulaci používá zkratku DDE (Digital Diesel Electronics). Elektronika přidala zhruba 10 N·m a spolu s menším turbodmychadlem zlepšila i pružnost. Naftu tehdy dostala i menší řada 3 v podobě 324td. Rychlejší náběh po startu obstarává systém žhavení, kterému BMW říká instant start; jak žhavicí svíčky hřejí i po nastartování, jsme popsali zvlášť.

Druhá generace 524td s řízením DDE se objevila v roce 1988 už v karoserii E34. M21 v ní vydržel do srpna 1991, kdy výroba skončila a v E34 ho v podobě 525td a 525tds vystřídal modernější M51. Základní konstrukci motoru popsala už dobová odborná práce SAE 820114 z roku 1982, tehdy ještě pod projektovým označením M105.

M21 se sériové výroby dočkal jen osm let, ale založil u značky celou linii výkonných naftových šestiválců, na kterou pak navázaly M51 a po něm M57. Právě proto stojí za to ho připomenout: bez něj by pozdější naftová BMW nebyla, jaká jsou.

Zdroje

• BMW M21 – Wikipedia
• BMW 5 Series (E28) – Wikipedia
• BMW launched its first diesel 40 years ago – BMWBLOG

Anglické podklady jsou přeložené a přepsané vlastními slovy, čísla ověřená proti více zdrojům.