Distanční podložka posune kolo E34 ven a zvětší tím poloměr rejdu

Zális je vzdálenost mezi dosedací plochou ráfku a jeho středovou rovinou; v katalozích se značí ET, z německého Einpresstiefe. Čím je menší, tím dál od vozu kolo stojí. U E34 je to údaj, který se skoro nemění. Katalog dílů vede u sedanu 525i s motorem M50 patnácti- a šestnáctipalcová kola v podobě ocelového disku a stylingů 2, 3, 4, 5, 10, 14, 16, 18, 29 a 32 – a u všech stojí pokaždé ET:20.

Výjimka je jedna a je vzadu. Sedmnáctipalcová kola vede katalog v šířkách 8J a 9J, a zatímco osmipalcové má opět zális 20 mm, devítipalcový zadní ráfek 9Jx17 má 22 mm. U sedmičky E32 téže doby je to jinak: patnáctky i osmipalcové sedmnáctky mají také ET:20, ale devítipalcový zadní ráfek už 26 mm. Jedna skupina se z výčtu vymyká, protože rozměr v palcích neuvádí vůbec: metrické kolo 390x180TD má zális 19 mm.

Poloměr rejdu drží BMW mírně kladný

Školicí sešit BMW Suspension Systems and Alignment Procedures z ledna 2003 popisuje veličinu, které se anglicky říká steering roll radius nebo scrub radius a česky poloměr rejdu. Je to vzdálenost mezi bodem, kde osa rejdu protne vozovku, a středem stopy pneumatiky. Kladný je tehdy, když osa rejdu dopadne dovnitř od střední roviny kola, záporný, když ven.

Sešit jmenuje obě krajnosti i s tím, co dělají. Příliš kladný poloměr rejdu zhoršuje stabilitu při brzdění, příliš záporný ubírá směrovou stálost a řidič skrz volant hůř cítí povrch. Druhý ze sešitů, Basic Suspension Geometry, k tomu dodává, jak se to při brzdění projeví: nerovnoměrné brzdné síly stáčejí řízení k té straně, kde je brzdná síla větší, a čím je poloměr kladnější, tím je to znát víc. Vozy BMW jsou proto podle obou sešitů stavěné s poloměrem jen mírně kladným.

Že jde o materiál právě k těmhle vozům, a ne o obecný výklad, je poznat ze sešitu k podvozku. Přední nápravu se dvěma klouby v něm jmenuje mimo jiné u E34, E32 a E39, zadní vlečená ramena s vodicí tyčí u E24, E28, E32 a E34 – a v tabulce nastavitelných úhlů mají obě řady jediný seřiditelný údaj, přední sbíhavost. Zadní odklon nastavit nejde a zadní sbíhavost jen výstřednými pouzdry.

Pro každého, kdo sahá po jiných kolech, je podstatná jedna věta: poloměr rejdu se nedá seřídit, ale nevhodná kombinace kola a pneumatiky ho ovlivní a jízdní vlastnosti tím může zhoršit. Sešit s geometrií to říká adresněji – poloměr rejdu podle něj ovlivňuje odklon kola, příklon rejdové osy a zális ráfku.

Zális podložka nepřepíše, posune celé kolo

Distanční podložka se vkládá mezi náboj a kolo. Ráfek si svoje ET:20 nese dál, jenže celé kolo stojí o tloušťku podložky dál od vozu, takže se chová jako ráfek se zálisem o tolik menším: patnáctimilimetrová podložka udělá z ET 20 fakticky ET 5. Je to prostý rozdíl obou čísel, nic jiného se nepočítá. Rozchod nápravy naroste o dvojnásobek tloušťky, tedy o 30 mm, protože podložky se dávají na obě strany.

Z definice v sešitu plyne i směr té změny. Střed stopy pneumatiky se posune ven, průsečík osy rejdu s vozovkou zůstane, kde byl, a vzdálenost mezi nimi tak vzroste – kladný poloměr rejdu se zvětší. Je to tedy přesně ta strana, u které sešit mluví o horší stabilitě při brzdění. Sešit sám podložky nikde nejmenuje, tenhle závěr plyne z jeho definice.

Se snížením se to plete, ale jde o dvě různé věci. Kratší pružiny mění světlou výšku a s ní odklon kol, podložka mění vzdálenost kola od vozu. Obojí přitom skončí u téhož měření – geometrie se u E34 neměří dřív, než se zkontroluje světlá výška.

Delší šrouby a správná dosedací plocha

Co si montáž vyžádá navíc, popisuje u jednotlivých systémů výrobce podložek H&R. U řady DR se podložka vloží mezi náboj a kolo a drží ji delší šrouby, které v dodávce nejsou a objednávají se zvlášť; u objednávky se udává potřebná délka navíc a tvar dosedací plochy – výrobce nabízí kuželovou, kulovou, volnou kulovou a plochou. Řada DR-ABE je totéž včetně šroubů v sadě.

Řada DRA jde na to obráceně: podložka se nejdřív přišroubuje k náboji vlastními šrouby a kolo se pak přitáhne původními. Podmínku k tomu dává výrobce jednu a je snadné ji minout – část šroubu, která vyčnívá z ráfku, musí být kratší než tloušťka podložky.

Zbylé systémy téhož výrobce, DRM, DRS a DRS-MZ, počítají se svorníky a maticemi, případně s výměnou svorníků v náboji. Pro E34 nejsou: katalog u ní vede ke kolům šrouby M12x1,5, dnes pod číslem 36 13 6 781 150, kdežto starší 36 13 1 095 390 už výroba nedodává. H&R sám u svých podložek uvádí dílčí schválení nebo ABE a k tomu poznámku, že to platí jen v Německu.

Co v těch pramenech nestojí

Ani jeden ze školicích sešitů, ani stránka výrobce podložek neuvádí, co posunuté kolo udělá s životností ložiska kola. Řeší se v nich geometrie, jízdní chování a upevnění; číslo o ložisku v nich není. Kdo ho hledá, musí jinam – z těchhle pramenů se dá doložit jen to, co je výš.

Výchozí stav má přitom E34 nezvykle jednoznačný. ET 20 platí na patnáctkách, šestnáctkách i osmipalcových sedmnáctkách, takže rozdíl proti továrnímu kolu je vždycky přesně tloušťka podložky. Jen u devítipalcového zadního ráfku se počítá od dvaadvaceti – a u E32 od šestadvaceti.

Zdroje

• Katalog dílů BMW E34 sedan 525i M50, skupina kol (bmwfans.info)
• Katalog dílů BMW E32 730i M30, skupina kol (bmwfans.info)
• BMW ST056: Suspension Systems and Alignment Procedures, 20. 1. 2003 (archive.org)
• BMW ST503: Basic Suspension Geometry (archive.org)
• H&R: Wheel spacers (h-r.com)

Školicí sešity BMW i stránky výrobce podložek jsou anglicky; citované údaje jsou přeložené a přeformulované, ne opsané.