E34/E28 Historie a zajímavosti 3 min čtení
Jihoafrické M5 z řady E34 nevznikly ruční montáží v Garchingu, ale v Rosslynu
Karoserie M5 z řady E34 se lakovala v Dingolfingu a pak putovala do Garchingu, kde z ní dva týdny skládali hotový vůz. Jedna část výroby jela opačným směrem: do Jihoafrické republiky odcházely rozebrané stavebnice a auto z nich vzniklo až v montážním závodě v Rosslynu.

Dva týdny na jeden vůz
M5 z řady E34 vznikala zpočátku stejně jako každá jiná pětka té doby: nalakovaná karoserie sjela z linky v Dingolfingu. Odtud ale nešla na montážní pás, nýbrž k divizi M do Garchingu, kde z ní lidé zhruba dva týdny skládali ručně hotové auto. Tak to popisuje anglická Wikipedie v hesle o M5.
Mezi zářím 1988 a srpnem 1995 vzniklo 12 254 kusů. Motor S38 o objemu 3,6 l mělo 8 344 z nich, pozdější 3,8 l dostalo 3 910 vozů; rozdíly mezi oběma motory jsou přitom větší než jen objem. Kombi M5 Touring se z celkového počtu vyrobilo 891.
Rosslyn dostával bedny, ne hotové vozy
Jedinou výjimkou z garchingské ruční montáže byla auta pro jihoafrický trh. Ta se podle téhož hesla skládala celá v závodě v Rosslynu v provincii Gauteng, a to ze stavebnic CKD dodaných právě z Garchingu. Zkratka CKD (complete knock-down) znamená, že se vůz vyveze rozebraný na díly a sešroubuje se až na místě. V Rosslynu to byl způsob výroby od samého začátku: vozy BMW se tam montovaly ze stavebnic už od roku 1968, tedy dřív, než závod patřil značce.
Kolik jihoafrických M5 nakonec bylo, tovární pramen neuvádí. Jihoafrický server Wheels24 psal v březnu 2017, že se v zemi prodalo 297 kusů a že vznikly místní montáží, ne v Německu. Číslo 297 stojí jen na tomhle jediném textu a jinde se ověřit nedá; samotnou montáž v Rosslynu naproti tomu dokládají prameny dva.
Rosslyn skládal už M5 předchozí generace
Nebylo to poprvé. Z 2 241 vozů M5 předchozí řady E28 jich 96 vzniklo v Rosslynu ze stavebnic, zbytek ručně v Mnichově a od léta 1986 v Garchingu. Rosslyn byl vůbec prvním výrobním závodem BMW mimo Německo – kdy přesně se jím stal, se ale prameny neshodnou. Vlastní přehled závodu klade převzetí celého podílu do roku 1973, anglická Wikipedie mluví o nákupu podílu v roce 1970 a o úplném převzetí až v roce 1975. Pětka se tam podle továrního přehledu začala montovat v roce 1974.
Proč zůstaly u 3,6 litru
Na přelomu let 1991 a 1992 dostala M5 větší motor S38B38 se samostatnou cívkou na každý válec. Severní Amerika a Jihoafrická republika ho nedostaly a zůstaly u 3,6 l. Wikipedie to přičítá emisním předpisům, a to oběma trhům naráz. Britský přehled Supercar Nostalgia ale u jihoafrických vozů píše opak: jely bez katalyzátoru, protože ho tam předpisy tehdy nežádaly. Jedno vysvětlení tedy stojí na přísnějších pravidlech, druhé na volnějších, a ani jeden z obou textů se neopírá o dobový dokument.
Pro dnešního majitele z toho plyne hmatatelný rozdíl. Verze s 3,6 l má jednohmotový setrvačník a vzadu samočinné vyrovnávání výšky, kdežto 3,8 l dostala dvouhmotový setrvačník a místo vyrovnávání elektronicky řízené tlumiče EDC. Jihoafrické kusy tedy patří ke konstrukčně starší části výroby, přestože se prodávaly souběžně s novější verzí.
Poslední pětka z Rosslynu
Do Jihoafrické republiky přišla E34 později než do Evropy. Předchozí E28 se tam podle Wheels24 začala prodávat na konci roku 1985 a vystřídala ji až v roce 1989; ten rok uvádí i Wikipedie, zatímco v Německu jezdila E34 od ledna 1988. Sedí to s údajem Supercar Nostalgia, že pravostranné M5 se začaly vyrábět v říjnu 1989 – jihoafrický trh je pravostranný. Verze 525i podle Wheels24 získala v roce 1990 jihoafrické ocenění Car of the Year.
E34 byla podle Wikipedie poslední generací pětky, kterou v Rosslynu postavili; závod se pak přeorientoval na trojku. Kdy přesně pětka z linky zmizela, tovární přehled neříká – vypisuje jen konec sedmičky, tedy poslední 745i v roce 1987, a konec trojky v roce 2018 po 1 191 604 vozech. Kromě Dingolfingu a Rosslynu se E34 montovala ještě v Bangkoku, kde thajská firma Yontrakit skládala verzi 520iS. Kolik z celkových 1 333 412 vyrobených E34 připadá na obě zámořské montáže, se z veřejných pramenů zjistit nedá.
Zdroje
- BMW M5 – anglická Wikipedie, oddíl E34 M5 (1988–1995): montáž v Garchingu, výjimka pro Jihoafrickou republiku, počty kusů
- BMW 5 Series (E34) – anglická Wikipedie: seznam montážních závodů, celková výroba
- BMW South Africa – anglická Wikipedie: nástup jednotlivých generací pětky v zemi
- BMW Group Plant Rosslyn: History, přehled závodu od výrobce
- Lance Branquinho: Mzansi's amazing Fives, Wheels24 / News24, 21. 3. 2017
- Guide: BMW E34 M5 3.6, Supercar Nostalgia
Podklady jsou anglické a do češtiny přeložené redakcí.